... Made in my head.. Everything!!
Můj blog si pamatuj..--> Ať ho potom nehledáš!! :D
Každý komentář oplácím!

Já? Třeba.

31. října 2014 v 9:29 | beTT^^ |  Maybe about me.
Asi po "milion" letech jsem se rozhodla zkrátit si vlasy. Chtělo to změnu? Ano, to chtělo. Nestříhala jsem si je prakticky celou střední školu a byla jsem na ně pyšná. Ale i malá změna, je změna.

 

Zase o tom, co je nového.

27. května 2013 v 16:30 | beTT^^ |  Maybe about me.
Určitý čas jsem nepsala. Odešel mi počítač, nebyl čas a bylo tu dosti trápení, strastí, radostí, májových radovánek a tak vůbec. Je mi jedno, koho to bude a nebude zajímat. Vykecám se tady z toho, i proto, abych si to jednou mohla přečíst a zavzpomínat si.


Kvalitní pití.

21. února 2013 v 15:43 | beTT^^ |  FOTOGALERIE
 


Je vůbec něco nového..?

19. února 2013 v 20:16 | beTT^^ |  Maybe about me.
... sama si tím nejsem tak jistá.

Ve škole, ve které jsem si to začala silně ,, dávat", mně to i tak silně nebaví a unavuje. Kafe už mi po těch vypitých hektolitrech přestává chutnat, nebo spíše ho nepřestávám vyhledávat. Spíše jako nenucený doplněk při konverzaci v kavárně s kamarádkou nebo jako pomocníka ve chvílích, kdy už mi opravdu padá ve škole únavou hlava a víčka odmítají zůstat otevřené.
Život? Pár prokalených a proplesovaných víkendů, nějaká ta nemoc a několikrát promočené boty od sněhu. Nic zajímavého.

Jen si nejsem úplně tak jistá, jaký z toho mám pocit. Dokola.


Jsou kluci se jménem "Kuba" opravdu takoví..? Část 3.

3. prosince 2012 v 12:00 | beTT^^ |  Píšu.
Třetí a snad už poslední moje historka, se mi stala na začítku podzimu tohohle roku. Já a můj ročník jsme šli na oslavu k jedné rodině. Jeden z jejich třech synů, mně vždycky tak nějak uchvacoval a byl pro mně takovým nedostupný, což mně docela dost lákalo. Tak jsem se ten večer zařídila tak, abych seděla a pila s ním a chytře sem se s ním bavila, s takovým pro ostatní krytým, ale pro něj dost jasným zájmem o něj. Stalo se. :) Když všichni lidi odešli, my jsme se k nim vrátili ještě se dvěma klukama a otevřeli si flašku vína. Pilo a on mně políbil. Ano, byla jsem šťastná, dostala jsem, to co jsem chtěla. Ještě teď když si na to vzpomenu, tak se pitomě usmívám.
Potom několik dalších večerů jsme byli spolu. Většinou to byli pátkym kdy se u nás v dědině pilo na diskotéce. :) Jednou jsme spolu vydrželi do 7 do rána venku. Bylo to super. Ráda na to vzpomínám.
Ale po asi dalších dvou týdnech už nic. Ani mně nepozdravil, i když říkal, že byl ten večer hodně opilý a že si ani nepamatuje, že mně míjel. Dokonce bych tomu i věřila, protože on je docela kapacita na pití. Ale dostalo mně to, že už mi ani nenapsal, nesháněl mne, nic. Přitom se ke mně choval tolik hezky, dokonce mně mezi řečí pozval i k němu domů. Vypadalo to vážně a tolik krásně. Bylo to krásné. Ale pak už nic. Bezohled. Jako by se nic mezi námi nestalo, jako by to nic neznamenalo. Bolelo to. Bolelo to dlouho.
Ale už je to pryč. Díky bohu.

,, Přišel jsem, viděl jsem, stačilo mi, odcházím!"